Co všechno najdou čtenáři ve Vaší nové knize a jakým obdobím z  dějin Kosova a Metohije se v ní zabýváte?

Kniha obsahuje údaje o dějinách Kosova a Matohije prakticky po dobu téměř tisíce let. Metohije je historické jméno západní a severozápadní části Kosova, vzniklo ze řeckého slova metoh, které znamená klášterní, církevní majetek, jako doklad více než tisícileté přítomnosti srbského pravoslaví v této oblasti. Původně albánské obyvatelstvo žilo se srbským celkem v přátelských vztazích. Národní albánský hrdina boje proti Turkům Skenderbeg z XV. století byl v rodinných vazbách se srbskou šlechtou. Nepřátelství vzniklo, když většina Albánců přijala Islám a když si Turci „koupili“ jejich šlechtu a dali jim tituly begů a pašů, kteří pak pomoci svých poddaných muslimů („sultánových synů“) páchali násilí proti bezprávní křesťanské ráji (stádo, lid). Kniha cituje T.G.Masaryka („Slovanské problémy“,1928) „Albánci oloupili Srby, odebrali jim jejich půdu: takovým způsobem bylo Staré Srbsko albanizováno! a udává, že za 200 let bylo vyhnáno, uprchlo z oblasti Kosova a Metohije 500 000 Srbů. Je probráno osvobození Kosova a Metohije za Balkánské války (1912-13).

Oblast Kosova a Metohije doznala nebývalý vzestup zdravotnictví, ekonomie, kultury za Titovy Jugoslávie. Ústava 1974, která správu decentralizovala, znamenala začátek zániku Jugoslávie. Údaje o Srby prováděné etnické čistce Albánců je nesmysl, porovná-li se počet Albánců a Srbů žijících na Kosovu během 19. století a pak během 20. Z původních 30-40% Srbů začátkem 20. století, klesl jejich počet v  1991 na 12%! Zabíjení na Kosovu a Metohiji zahájila teroristická organizace UCK v roce 1998. Zabíjela srbské úředníky, policisty, prosrbské Albánce, Romy. Masový útěk statisíců obyvatel Kosova, Albánců i Nealabánců začal až za plošného bombardování Kosova letectvem NATO. Americké ministerstvo zahraničí, západní vlády i media, šířily neuvěřitelné dezinformace o statisících obětí srbského násilí. Např. David Scheffer, putující velvyslanec USA pro válečné zločiny, v květnu 1999 tvrdil, že je nezvěstných, asi mrtvých, 100 až 225 000 Albánců. Ale americká novinářka M.Farleyová hlásila (Los Angeles Times, 11. listopadu 1999), že bylo dosud nalezeno 2 108 těl, nejen Albánců, ale i Srbů, Romů, prosrbských Albánců. Fantastickou lež „očitého albánského svědka“, že Srbové povraždili 700 Albánců a jejich těla naházeli do šachet velkodolu Trepča vyvrátila jednoznačně mluvčí Tribunálu v Haagu Kelly Moorová 12. října 1999 když sdělila, že žádné mrtvoly nebyly v dole nalezeny. Bohatě si vymýšlel i Clinton. Nicméně poctivý novinář z International Herold Tribune William Pfaff napsal 11.5.2000 „Po lžích NATO o Kosovu je čas se očistit“…Tribunál v Haagu (ICTY) soudí podle velitelské odpovědnosti – velitel je odpovědný za veškeré zločiny podřízených. Podle toho je bývalý generální sekretář NATO Javier Solana válečným zločincem par excellence, protože „velel“ této organizaci, když 24. března 1999 „zmačkl knoflík“ a začala agrese NATO proti Jugoslávii s tisícema mrtvých a zmrzačených, s obrovským ničením i  zcela nevojenských cílů.

Na Kosovu a Metohiji žily četné národnosti. Kromě Albánců, Srbů, Černohorců, (Černohorci jsou etničtí Srbové) tu žili Romové (snad až 90 000), etničtí Turci, Goranci, malá kolonie Židů. V letech 1960-1999 tuto oblast opustilo (bylo vyhnáno) kolem 200-250 000 Srbů, tisíce Romů, poslední zbytky Židů, tisíce pro srbských Albánců (zachránili se útěkem do Srbska). Od NATO okupace Kosova a Metohije bylo zničeno na 150 pravoslavných klášterů, chrámů, kostelů. Pod terorem UCK a z UCK vzniklého TMK žijí teď zbytky Srbů (kolem 100 000), Romů a ostatních Nealbánců v ghettech, bez možnosti cestování, bez práce, bez škol, bez zdravotnické péče, odkázáni na pomoc ze Srbska, humanitárních organizací. V knize „Lov; Já a váleční zločinci“ (2008) bývalé prokurátorky z Haagu Carly del Ponte udává 11. kapitola, jak UCK po okupaci 1999 odvleklo do Albánie asi 300 Srbů a Romů, tam je popravili a jejich orgány prodali k transplantacím. Nynější předseda vlády Kosova H.Thaci prý na tom vydělal 4 milióny marek (Tagesanzeiger, 26.9.2008). 17-18. března 2004 proběhla v této oblasti „Křišťálová noc“, kdy za přítomnosti 17 000 vojáků KFOR a 4 000 policistů UNMIK bylo zavražděno 19 Srbů a Romů, přes 300 jich bylo surově zbito, 4 000 bylo vyhnáno z domovů, 1 000 bylo vyloupeno, téměř 50 klášterů a chrámů bylo zničeno. Německé a francouzské jednotky KFOR se zachovaly zbaběle, nepomohly terorizovaným. Američané (kolem 7 000) na obří základně Bondsteel nehnuli prstem, aby zabránili běsnění chátry. Ministr zahraničí Česka Karel Schwarzenberg se velmi „zasloužil“ o uznání kvázi-státu Kosovo Českou republikou a udělal tak hanbu české diplomacii: pohrdal parlamentem a jím zvoleným Zahraničním výborem, pohrdl Radou bezpečnosti OSN a znevážil její rezoluci 1244, že Kosovo zůstává i nadále částí Srbska, znevážil závěrečný akt z Helsinek (1975) o neměnnosti státních hranic bez souhlasu zúčastněných, těžce poškodil bratrské česko-srbské vztahy. Česká republika uznala stát v jehož vedení jsou lidé s bohatou kriminální  minulostí.

Nyní píši knihu „Hovory s generálem Mladiæem“. V ní se dívám na jeho osobnost „z té druhé strany“, nezatížené dezinformacemi Západních medií, vlád a zcela jednostranného, předpojatého Tribunálu v Haagu. Jako předseda „Nadačního fondu přátel Srbů a Černohorců“ jsem generála osobně znal, vícekrát jsme se setkali a dlouze diskutovali o všem možném. Naše rozhovory jsem si poznamenával a vyšly z nich velmi zajímavé informace.