Rajko Doleček o Kosovu a Metohiji

Dne 9. června 2009 v sále Univerzity obrany v Brně proběhla slavnostní prezentace knihy Necenzurované obrazy II. s podtitulem z dějin Kosova a Metohije. Knihu vydalo brněnské nakladatelství Para Bellum a jejím autorem je Prof. MUDr. Rajko Doleček, DrSc., který tak navázal na Necenzurované obrazy z dějin Jihoslovanských bratrů, vydané pražským nakladatelstvím Orego v r. 2007.

Milou a přátelskou atmosféru prezentace podbarvila cimbálka Jožky Šmukaře. Nejdříve knihu uvedl vydavatel Ing. Václav Hajný, majitel nakladatelství Para Bellum, které je střelecké veřejnosti známo především reprinty předpisů ke zbraním.

Po krátkém úvodu Ing. Hajný předal slovo Prof. Rajko Dolečkovi, který přítomné posluchače podrobně a velmi poutavě seznámil s historií Kosova, včetně její oblasti Metohije, jakož i skladbou národů v Kosovu v jednotlivých údobích a problematikou jejich soužití. Pozornost věnoval příchodu Turků v 15. století a násilné islamizaci, oběma světovým válkám i období sjednocené Jugoslávie a jejímu rozpadu v 90tých letech minulého století. V závěru pak pohovořil o aktuální situaci v Kosovu. Před autogramiádou  profesor Rajko Doleček zasvěcené odpovídal na všechny dotazy a hosté si mohli zakoupit první a druhý díl Necenzurovaných obrazů. Následně přišla na řadu volná zábava s občerstvením. Prof. Dolečkovi jsem při té příležitosti položil několik otázek.

Pane profesore, veřejnosti jste znám především jako lékař a odborník na problematiku obezity. Co Vás přivedlo k psaní knih o Balkáně, respektive státech bývalé Svazové republiky Jugoslávie?

Knihy o událostech v bývalé Jugoslávii jsem psal aby se odhalily dezinformace až lži větší části západních medií i vlád, šířených o dění v Jugoslávii. Bylo zarážející, jak před očima celého světa byla rozbita prosperující, multietnická Jugoslávie, jak media a většina vlád „Západu“ (Německo, Britanie, Francie, Evropské společenství, unie, USA) z agresora podvodně udělaly oběť a z oběti (Srbové, Srbsko) agresora. Německý ministr zahraničí za Kohlovy vlády Hans-Dietrich Genscher („zločinec proti míru“) donutil za pomoci Vatikánu prodejné Evropské společenství 17.12.1991 v Maastrichtu k předčasnému uznání nezávislosti Chorvatska a Slovinska, následované Bosnou a Hercegovinou. Tím velmi pomohl rozdmýchat občansko-etnicko-náboženskou válku v někdejší Jugoslávii. Propaganda pak nápadně zvýšila růst mezi etnické a mezi náboženské nenávisti. NATO dovršilo záplavu dezinformací až lží během své kriminální agrese proti zbytku Jugoslávie (1999), bez mandátu Rady bezpečnosti OSN. Jeho letci (tedy i letci „hodné Evropské unie“) po dobu 78 dnů ničili a zabíjeli v Srbsku a na Kosovu na základě průhledných smyšlenek o dění na Kosovu. Z toho globalizovaná propaganda udělala ochranu práva a demokracie. USA a Evropská unie tvrdě podporovaly teroristickou organizaci kosovských Albánců UCK (Osvobozovací vojsko Kosova).

Co všechno najdou čtenáři ve Vaší nové knize a jakým obdobím z  dějin Kosova a Metohije se v ní zabýváte?

Kniha obsahuje údaje o dějinách Kosova a Matohije prakticky po dobu téměř tisíce let. Metohije je historické jméno západní a severozápadní části Kosova, vzniklo ze řeckého slova metoh, které znamená klášterní, církevní majetek, jako doklad více než tisícileté přítomnosti srbského pravoslaví v této oblasti. Původně albánské obyvatelstvo žilo se srbským celkem v přátelských vztazích. Národní albánský hrdina boje proti Turkům Skenderbeg z XV. století byl v rodinných vazbách se srbskou šlechtou. Nepřátelství vzniklo, když většina Albánců přijala Islám a když si Turci „koupili“ jejich šlechtu a dali jim tituly begů a pašů, kteří pak pomoci svých poddaných muslimů („sultánových synů“) páchali násilí proti bezprávní křesťanské ráji (stádo, lid). Kniha cituje T.G.Masaryka („Slovanské problémy“,1928) „Albánci oloupili Srby, odebrali jim jejich půdu: takovým způsobem bylo Staré Srbsko albanizováno! a udává, že za 200 let bylo vyhnáno, uprchlo z oblasti Kosova a Metohije 500 000 Srbů. Je probráno osvobození Kosova a Metohije za Balkánské války (1912-13).

Zastavil bych u rozpadu Jugoslávie a odtržení Kosova. Oficiálními zdroji byli za viníky tzv. kosovské krize označováni Srbové, údajně vraždící, znásilňující a olupující albánský národ a menšiny. Proto prý byla v Kosovu nezbytná přítomnost zahraničních ozbrojených sil. Ostatně, nedávno uplynulo deset let od zahájení bombardování srbských cílů letouny NATO….

Oblast Kosova a Metohije doznala nebývalý vzestup zdravotnictví, ekonomie, kultury za Titovy Jugoslávie. Ústava 1974, která správu decentralizovala, znamenala začátek zániku Jugoslávie. Údaje o Srby prováděné etnické čistce Albánců je nesmysl, porovná-li se počet Albánců a Srbů žijících na Kosovu během 19. století a pak během 20. Z původních 30-40% Srbů začátkem 20. století, klesl jejich počet v  1991 na 12%! Zabíjení na Kosovu a Metohiji zahájila teroristická organizace UCK v roce 1998. Zabíjela srbské úředníky, policisty, prosrbské Albánce, Romy. Masový útěk statisíců obyvatel Kosova, Albánců i Nealabánců začal až za plošného bombardování Kosova letectvem NATO. Americké ministerstvo zahraničí, západní vlády i media, šířily neuvěřitelné dezinformace o statisících obětí srbského násilí. Např. David Scheffer, putující velvyslanec USA pro válečné zločiny, v květnu 1999 tvrdil, že je nezvěstných, asi mrtvých, 100 až 225 000 Albánců. Ale americká novinářka M.Farleyová hlásila (Los Angeles Times, 11. listopadu 1999), že bylo dosud nalezeno 2 108 těl, nejen Albánců, ale i Srbů, Romů, prosrbských Albánců. Fantastickou lež „očitého albánského svědka“, že Srbové povraždili 700 Albánců a jejich těla naházeli do šachet velkodolu Trepča vyvrátila jednoznačně mluvčí Tribunálu v Haagu Kelly Moorová 12. října 1999 když sdělila, že žádné mrtvoly nebyly v dole nalezeny. Bohatě si vymýšlel i Clinton. Nicméně poctivý novinář z International Herold Tribune William Pfaff napsal 11.5.2000 „Po lžích NATO o Kosovu je čas se očistit“…Tribunál v Haagu (ICTY) soudí podle velitelské odpovědnosti – velitel je odpovědný za veškeré zločiny podřízených. Podle toho je bývalý generální sekretář NATO Javier Solana válečným zločincem par excellence, protože „velel“ této organizaci, když 24. března 1999 „zmačkl knoflík“ a začala agrese NATO proti Jugoslávii s tisícema mrtvých a zmrzačených, s obrovským ničením i  zcela nevojenských cílů.

Pokud je mi známo, tak Kosovo bylo neobyčejně autonomní a multikulturní oblastí. Od loňského roku je stát Kosovo oficiálně  pod taktovkou Albánců. Jaké to má důsledky pro ostatní národnosti?

Na Kosovu a Metohiji žily četné národnosti. Kromě Albánců, Srbů, Černohorců, (Černohorci jsou etničtí Srbové) tu žili Romové (snad až 90 000), etničtí Turci, Goranci, malá kolonie ®idů. V letech 1960-1999 tuto oblast opustilo (bylo vyhnáno) kolem 200-250 000 Srbů, tisíce Romů, poslední zbytky ®idů, tisíce pro srbských Albánců (zachránili se útěkem do Srbska). Od NATO okupace Kosova a Metohije bylo zničeno na 150 pravoslavných klášterů, chrámů, kostelů. Pod terorem UCK a z UCK vzniklého TMK žijí teď zbytky Srbů (kolem 100 000), Romů a ostatních Nealbánců v ghettech, bez možnosti cestování, bez práce, bez škol, bez zdravotnické péče, odkázáni na pomoc ze Srbska, humanitárních organizací. V knize „Lov; Já a váleční zločinci“ (2008) bývalé prokurátorky z Haagu Carly del Ponte udává 11. kapitola, jak UCK po okupaci 1999 odvleklo do Albánie asi 300 Srbů a Romů, tam je popravili a jejich orgány prodali k transplantacím. Nynější předseda vlády Kosova H.Thaci prý na tom vydělal 4 milióny marek (Tagesanzeiger, 26.9.2008). 17-18. března 2004 proběhla v této oblasti „Křišťálová noc“, kdy za přítomnosti 17 000 vojáků KFOR a 4 000 policistů UNMIK bylo zavražděno 19 Srbů a Romů, přes 300 jich bylo surově zbito, 4 000 bylo vyhnáno z domovů, 1 000 bylo vyloupeno, téměř 50 klášterů a chrámů bylo zničeno. Německé a francouzské jednotky KFOR se zachovaly zbaběle, nepomohly terorizovaným. Američané (kolem 7 000) na obří základně Bondsteel nehnuli prstem, aby zabránili běsnění chátry. Ministr zahraničí Česka Karel Schwarzenberg se velmi „zasloužil“ o uznání kvázi-státu Kosovo Českou republikou a udělal tak hanbu české diplomacii: pohrdal parlamentem a jím zvoleným Zahraničním výborem, pohrdl Radou bezpečnosti OSN a znevážil její rezoluci 1244, že Kosovo zůstává i nadále částí Srbska, znevážil závěrečný akt z Helsinek (1975) o neměnnosti státních hranic bez souhlasu zúčastněných, těžce poškodil bratrské česko-srbské vztahy. Česká republika uznala stát v jehož vedení jsou lidé s bohatou kriminální  minulostí.

Můžeme se těšit na další pokračování Necenzurovaných obrazů? Hodláte se věnovat i dalším zemím bývalé Jugoslávie, např. Chorvatsku, Slovinsku či Černé hoře?

Nyní píši knihu „Hovory s generálem Mladiæem“. V ní se dívám na jeho osobnost „z té druhé strany“, nezatížené dezinformacemi Západních medií, vlád a zcela jednostranného, předpojatého Tribunálu v Haagu. Jako předseda „Nadačního fondu přátel Srbů a Černohorců“ jsem generála osobně znal, vícekrát jsme se setkali a dlouze diskutovali o všem možném. Naše rozhovory jsem si poznamenával a vyšly z nich velmi zajímavé informace.

Děkuji Vám za rozhovor.


Prof. MUDr. Rajko Doleček, DrSc. se narodil 1.6.1925 v Praze. Otec byl Čech a matka Srbka z Bosny. V roce 1926 se rodiče přestěhovali do Bělehradu v Jugoslávii, kde otec zastupoval československý koncern ČKD, a to až do roku 1949. V Bělehradě absolvoval obecnou školu, reálné gymnázium a první dva semestry lékařské  fakulty. Od roku 1946 do roku 1950 studoval na Karlově univerzitě v Praze, promoval v r. 1950. Po dvouleté vojenské prezenční službě nastoupil na interně KÚNZ v Ostravě, kde dodnes pracuje na interní klinice Fakultní nemocnice. Kandidátem věd je od roku 1960, docentem od r. 1965, doktorem věd od r. 1970 a profesorem od r. 1993. Během své práce se nejvíce věnoval problematice obezity, endokrinní odezvy po popálení, pacientům po zásahu v oblasti hypofýzy, endokrinologii stáří, klinickému výzkumu různých léčiv, otázkám vzniku a léčby osteoporózy. Publikoval přes 200 odborných prací v domácím i zahraničním tisku a stál u zrodu oblíbených televizních zdravotnických seriálů.

Kniha Necenzurované obrazy II. z dějin Kosova a Metohije má 394 stran, z toho 338 stran tvoří text s ilustracemi, následovaný obrazovou přílohou a rejstříkem. Prodává ji brněnské nakladatelství Para Bellum (AWIW) za 400 Kč.


Článek – rozhovor ve zkrácené formě vyšel v listopadovém čísle časopisu Střelecké revue.