Se zájmem jsem si přečetl článek Ing. Jaroslava Krejčího o haváriích nábojů, který vyšel ve Střelecké revui 4/2012. Pak jsem zapátral ve svém archívu a objevil tři obdobné deformity, vzniklé za mně známých okolností. Snad čtenáře zaujmou.
Na prvních dvou fotografiích je nábojnice náboje 7,65 mm Browning, který byl vystřelen ze zbraně ráže 9 mm.
Deformace je obdobná jako na fotografii v článku Ing. Krejčího. Při výstřelu došlo k částečnému přetvarování nábojnice a jejímu podélnému roztržení, otisk zápalníku na zápalce je excentrický.
Jedná se o pozůstatek testu, provedeného po zhlédnutí reportáže pořadu Na vlastní oči, kterou před lety odvysílala TV Nova, a ve které reportér Stanislav Motl tajuplně zastřeným hlasem národu sděloval své teorie o vraždě „zametené pod koberec“. O co šlo: mladý voják základní služby, snad v hloupém žertu, snad ve snaze zaujmout kamarády, do komory pistole ráže 9 mm (zbraň nebyla blíže specifikována) zasunul náboj 7,65 mm Browning, pistoli si přiložil k hlavě a stiskl spoušť. Následek byl tragický – zmařen byl mladý lidský život. Pokud se dobře pamatuji (je to nějakých 15-20 let), tak střelu se nepodařilo nalézt, jelikož došlo k úplnému průstřelu hlavy a nábojnici s největší pravděpodobností přítomní vojáci zašlapali do hlíny.
Na rozdíl od pana Motla, jehož nejsilnějším argumentem bylo, že náboj 7,65 mm Browning nelze vystřelit z pistole ráže 9 mm, dal jsem si tu práci a údajnou nemožnost střelby prakticky ověřil. Použil jsem pistole ČZ 75 ráže 9 mm Luger a ČZ 82 ráže 9 mm Makarov, které měla v té době česká armáda ve výzbroji. Náboj 7,65 mm Browning je kombinovaný a kromě drážky pro vytahovač má zvětšený okraj, aby ho bylo možno použít i v revolverech, takže vývodky zásobníku a drápek vytahovače zbraní ráže 9 mm většinou okraj zachytí – rozdíl v průměru okrajů je v řádu desetin milimetru. K odpálení dochází někdy na první a někdy na druhý pokus. Co si vybavuji, u ČZ 75 zůstávala nábojnice v komoře a u ČZ 82 došlo k jejímu vyhození, případně zaseknutí ve výhozním okénku zbraně.
Nějaká energie střely je na krátkou vzdálenost zachována a byla-li by zbraň přiložena k hlavě, lze očekávat fatální následek. Kolega experiment před časem opakoval, použil pistoli Glock 17 ráže 9 mm Luger a do drážky nábojů 7,65 mm Browning omotal drát. K odpálení došlo vždy na první pokus, nábojnice se nafukovaly ale nepraskaly a zůstávaly v nábojové komoře. Střely na krátkou vzdálenost probíjely dřevěnou desku.
Na třetí fotografii jsou zbytky náboje 7,65 mm Browning, který v důsledku vysoké teploty explodoval ve zbrani.
Došlo k tomu v jednom brněnském bytě, kde byla v prostoru hořáku trouby plynového sporáku ukryta neregistrovaná pistole Mauser mod. 1910/14 s dvěma náboji v zásobníku. Po úmrtí původního obyvatele byl obecní byt přidělen mladým manželům. Ti neměli o existenci zbraně ponětí a zapnuli dlouhodobě nepoužívanou troubu. Během několika minut došlo k explozi obou nábojů v zásobníku, který byl v důsledku toho poškozen vydutím a byl problém ho ze zbraně vytáhnout. Samotná pistole došla úhony spíše vlivem hoření plynu, exploze nábojů ji nijak zvlášť nepoznamenala.
Na poslední fotografii je pozůstatek nábojnice 7,62×39 mm, která byla odstraněna z nábojové komory měrné hlavně.
Hlaveň vyrobila brněnská firma pro francouzského zákazníka, který v průběhu testování munice použil náboje s ocelovou nábojnicí a laboraci, při které byly citelně překročeny povolené tlaky dle C.I.P. Při výstřelu došlo k přetržení nábojnice, jejíž přední část se zapekla do komory.
Francouzský majitel měrného zařízení se pokoušel přetrženou nábojnici vytáhnout, místo toho ji však ještě více zalisoval do komory. Teprve pak byla hlaveň odeslána k opravě výrobci. Po probrání možností bylo rozhodnuto, že do přetržené nábojnice bude zasunut komorový výstružník a citlivě se odebere materiál. Po ztenčení stěny nábojnice na 0,2 mm se podařilo zbývající skořepinu výstružníkem zachytit a vytáhnout. K poškození hlavně nedošlo.
Článek vyšel v časopise Střelecká revue 6/2012
